Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press

EKOLÓGIA

Volume 20 / No. 1 / 2001

• STRESS CONCEPT: POSSIBLE TOOL TO STUDY CHANGES IN LANDSCAPE
• GROWTH AND TRANSPIRATION OF NORWAY SPRUCE TREES UNDER ATMOSPHERE WITH ELEVATED CO₂ CONCENTRATION
• POPULATION SIZE – THE INDICATOR OF THE RESPONSE OF A LOCAL POPULATION TO EXTERNAL PRESSURE (A case study of the right shore of the Lipno lake area)
• FLOOD IMPACT ON VEGETATION COMMUNITIES
• PREDATORY PHYTOSEIID MITES (Acari: Phytoseiidae) AS BIOINDICATORS OF STRESS IMPACT ON A FARMLAND AND BUTRESSES OF THE FARMLAND REVIVAL
• EPIGEIC BEETLES (Insecta: Coleoptera) IN MONTANE SPRUCE FORESTS UNDER LONG-TERM SYNERGISTIC CHRONIC EFFECTS IN THE GIANT MOUNTAINS (CENTRAL EUROPE)
• FLUORIDE LOAD ON ECOSYSTEMS IN WESTERN PART OF KRUŠNÉ HORY MTS DETERMINED BY BIOINDICATION
• ATMOSPHERIC POLLUTION AS A STRESSOR IN DISTURBED SPRUCE STANDS
• BARK BEETLE – A STRESS FACTOR OF SPRUCE FORESTS IN THE BOHEMIAN FOREST
• RETROSPECTIVE EVALUATION OF THE RESPONSE OF MONTANE FOREST ECOSYSTEMS TO MULTIPLE STRESS
• INTEGRATING NATURE, CULTURE, AND SOCIETY: THE CONCEPT OF LANDSCAPE FIELD
• LONG-TERM INTERFERENCES OF SETTLEMENTS IN MARGINAL AREA ”VIMPERSKO” AND WARS IN CZECH AREA
• SOCIAL AND NATURAL ASPECTS OF GETTING OVER A DISTURBED DEVELOPMENT OF SEMICULTURAL LANDSCAPE (A case study of Dobrá Voda former military training area)

STRESS CONCEPT: POSSIBLE TOOL TO STUDY CHANGES IN LANDSCAPE

Cudlín P., Zemek F., Těšitel J., Lapka M., Hanousková I.: Stress concept: possible tool to study changes in landscape. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 3-13, 2001.

This paper introduces the topic discussed within the issue – stress concept and its application for studies on structural and functional changes of systems in landscape. It brings basic definitions and methodological assumptions as well as comments to twelve articles the issue is composed of. Authors describe various responses of the selected systems in the Czech landscape to significant environmental load at four levels of hierarchy: organism and population level (2 papers), community level (1 paper), ecosystem level (6 papers), and landscape level (3 papers). This issue try to contribute to the introduction of the stress concept at landscape level to explain the changes in the landscape, arisen as a response of the systems in landscape to significant environmental load. Therefore a brief review of stress concepts at organism level, used in animal physiology and plant ecology, as well as at ecosystem and landscape levels is included.

Cudlín P., Zemek F., Těšitel J., Lapka M., Hanousková I.: Stresový faktor jako vhodný způsob studia změn v krajině.

Příspěvek uvádí téma diskutované v tomto zvláštním čísle Ekológie, tj. vymezení a využití termínu stress ve výzkumu změn struktur a funkcí systémů krajiny. Zaměřuje se na základní definice a metodologické přístupy. Dále komentuje následujících dvanáct článků tohoto čísla, ve kterých autoři popisují různé odezvy vybraných systémů české krajiny na významnou zátěž prostředí, a to ve čtyřech hierarchických úrovních: organizmus – populace (2 příspěvky), společenstvo (1 příspěvek), ekosystém (6 příspěvků), krajina (3 příspěvky). Předložené zvláštní číslo přispívá k uvedení konceptu stres jako metodologického nástroje pro další využití v analýze změn krajiny, k vysvětlení změn, které v systémech krajiny vznikají jako odezva na významnou zátěž prostředí. Pro tyto účely je předloženo krátké shrnutí termínu stress, jak je využíván na úrovni organizmů (živočichů i rostlin), ekosystémů a krajiny.

GROWTH AND TRANSPIRATION OF NORWAY SPRUCE TREES UNDER ATMOSPHERE WITH ELEVATED CO₂ CONCENTRATION

Pokorný R., Šalanská P., Janouš D.: Growth and transpiration of Norway spruce trees under atmosphere with elevated CO₂ concentration. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 14-28, 2001.

The measurements were carried out on thirteen-year-old Norway spruce (Picea abies [L.] K a r s t.) trees grown in different stand densities at ambient (A, 350 micromol(CO₂)mol^-1) and elevated (E, A+350 micromol(CO₂)mol^-1) CO₂ concentrations inside some domes (experimental equipment for simulation of elevated CO₂ concentration in atmosphere), and on the control plot (C). All measurements were performed at the Experimental Study Site Bílý Kříž in the Beskydy Mts (the Czech Republic) during three growing seasons. The objectives of this study were to determine the influence of elevated CO₂ concentration on growth and transpiration due to differences between variants in: (1) buds germination, (2) height and diameter increments of trees, (3) aboveground biomass increment, (4) specific leaf area, (5) structural characteristics of shoots, and (6) specific sap flux and total sap flux.
No statistically significant differences were found in bud phenology, height increment and aboveground biomass increment between A and E variants where trees were grown at different stand densities. Positive effect of elevated CO₂ on tree diameter increment arises the 3rd year of experiment duration in the sparse stand. Parameters of needles and shoots in elevated treatment were close to ”shaded type” ones. Sap flux data showed a high variability among the individual trees and during the growing season independently on location, within the sub-variant. Moreover, no difference was found in transpiration data between corresponding ambient and elevated sub-variants, except the stand transpiration of dense sub-variants in late summer (September).
Key words: biomass, CO₂, phenology, Picea abies, specific sap flux, structure

Pokorný R., Šalanská P., Janouš D.: Růst a transpirace smrku ztepilého v atmosféře se zvýšenou koncentrací CO₂

Na základě několika růstových charakteristik (fenologické fáze rašení pupenů, výškový a tloušťkový přírůstek, nárůst nadzemní biomasy, změna specifické listové plochy a strukturní charakteristiky letorostů) a specifické rychlosti transpiračního proudu byli sledováni a porovnáváni 13-ti letí jedinci smrku ztepilého. Jedinci byli kultivováni po dobu tří let v atmosféře s přirozenou (A – varianta, 350 micromol(CO₂)mol^-1) a dvojnásobnou vzdušnou koncentrací CO₂ (E – varianta, 700 micromol(CO₂)mol^-1) v porostním měřítku, a to ve dvou hustotách sponu (cca 5000 ks.ha^-1 a 10000 ks.ha^-1).
Mezi variantami A a E nebyly zjištěny významné rozdíly v rašení a vývoji pupenů, ani ve výškovém přírůstu a přírůstu nadzemní biomasy jednotlivých orgánů (listoví, kmeny, větve). Až ve třetím roce trvání experimentu se projevil pozitivní vliv CO₂ na tloušťkový přírůst kmene u jedinců řidšího sponu. Parametry jehlic a letorostů jedinců E varianty byly blíže stinnému typu. Z hlediska rychlosti transpiračního proudu se jedinci variant A a E mezi sebou lišily stejně jako v rámci varianty.

POPULATION SIZE – THE INDICATOR OF THE RESPONSE OF A LOCAL POPULATION TO EXTERNAL PRESSURE (A case study of the right shore of the Lipno lake area)

Těšitel J., Kušová D., Bartoš M.: Population size – the indicator of the response of a local population to external pressure. (A case study of the right shore of the Lipno lake area.) Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No.1, 29-37, 2001.

Cultural landscapes have developed within the process of interactions of local human populations with specific natural conditions of the place these populations are situated in. A  population actively changes the environment and at the same time adapts to it, but both only to a certain extent. When the pressure of natural or cultural environment exceeds certain limits, people leave the area. The article is aimed at describing the response of the local population to the extreme pressure caused by external factors. Population size, i.e. the number of people residing in the model area was chosen as the basic indicator. For this case study the local population was chosen inhabiting the area situated between the right shore of Lipno water reservoir and the Austrian border. Two periods can be distinguished in the history of local population since the beginning of this century. Until 1946 the population was more or less resisting to economic pressure which caused the marginal position of the area, and the number of inhabitants remained almost unchanged. The dramatic decrease of inhabitant numbers in 1946 and later, has never been compensated, mainly due to political decisions made by the central government.

Těšitel J., Kušová D., Bartoš M.: Velikost populace – indikátor chování lokální populace v závislosti na působení tlaku vnějšího prostředí (případová studie území pravého břehu lipenské nádrže).

Kulturní krajina je výsledkem dlouhodobého procesu vzájemné adaptace lokální lidské populace s místními přírodními podmínkami. Lidé aktivně mění prostředí, které je obkolopuje a zároveň se daným přírodním podmínkám přizpůsobují. Jejich adaptace na prostředí má však své meze. Když tlak přírodních, ekonomických, politických nebo kulturních podmínek dosáhne určitého bodu, lidé začnou území opouštět. Jako model byla vybrána lokální populace, která žije na území ležícím mezi lipenskou vodní nádrží a státní hranicí s Rakouskem. Příspěvek popisuje reakci lokální populace na extrémní tlak způsobený vnějšími faktory. Na základě historické analýzy 20. století bylo možné rozlišit dvě etapy v životě dané populace. Do roku 1946 lokální populace více méně úspěšně odolávala ekonomickým a politickým tlakům způsobujícím její marginalizaci a počet obyvatel modelového území se prakticky neměnil. Daleko dramatičtěji se na počtu obyvatel projevila politická rozhodnutí po 2. světové válce. V roce 1946 došlo k vysídlení německy mluvícího obyvatelstva. Pokles počtu obyvatel v modelovém území nebyl kompenzován následnou imigrací do “volného prostoru”. Stalo se tak díky politickým rozhodnutím, která byla přijata na centrální úrovni, tedy vně modelového území. Ta vytvořila z modelového území nepřístupnou hraniční zónu. K nárůstu počtu obyvatel však nedošlo ani v období po roce 1990.

FLOOD IMPACT ON VEGETATION COMMUNITIES

Šerá B., Cudlín P: Flood impact on vegetation communities. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No.1, 38-46, 2001.

Changes in plant communities of flooding terraces after the high flood of 1997 in the Dřevnice catchment and in the adjacent part of the Morava river, East Czech Republic, are described. Three plant biomass responses and six hypothetical stress vegetation composition responses are distinguished. Plant communities in all permanent plots returned to previous state within one or two years period. Short-time responses were observed in the upper parts while long-time responses were noted in the lower parts of the Dřevnice catchment. Plant biomass and vegetation composition responses probably depend on the type of habitats, form of exploitation, and water dynamics in flooding habitats in parts of the Morava river.
Key words: biomass disturbance, flood impact, flooding terraces, stress response, vegetation changes

Šerá B., Cudlín P.: Vliv povodní na rostlinná společenstva.

Byly studovány změny v rostlinných společenstvech záplavových teras vybraných částí povodí Dřevnice a přilehlé části řeky Moravy, jejichž vegetační kryt byl narušen povodní v roce 1997. Výzkum byl prováděn v letech 1997-1999. Na základě výsledků byly popsány tři reakce nadzemní rostlinné biomasy na povodeň a šest hypotetických reakcí změn ve složení vegetačních jednotek. Všechny reakce rostlinné biomasy a všechny změny ve složení vegetačních jednotek na povodeň měly různý charakter v závislosti na typu konkrétní lokality.
Všechna sledovaná společenstva se po jednom nebo po dvou letech navrátila do původního stavu. Reakce vegetace s krátkou dobou návratu do původního stavu byly sledovány na terasách  horních částí povodí Dřevnice. Naopak, reakce s delší dobou návratu byly zaznamenány v dolních částech. Reakce rostlinné hmoty a reakce skladby vegetace zaplavovaných partií řeky Moravy závisely na typu lokalit, formě povodňového narušení a dynamičnosti povodňové vody.

PREDATORY PHYTOSEIID MITES (Acari: Phytoseiidae) AS BIOINDICATORS OF STRESS IMPACT ON A FARMLAND AND BUTRESSES OF THE FARMLAND REVIVAL

Zacharda M.: Predatory phytoseiid mites (Acari:Phytoseiidae) as bioindicators of stress impact on a farmland and butresses of the farmland revival. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 47-56, 2001.

Predatory phytoseiid mites are presented as sensitive bioindicators of stressing pesticide treatments in farmland ecosystems and their role of butresses of the farmland revival is outlined and discussed.
Key words: farmland, stress, revival, predatory mites, integrated pest management, sustainable viticulture

Zacharda M.: Draví roztoči čeledi Phytoseiidae (Acari:Phytoseiidae) jako bioindikátoři působení stresu na zemědělskou krajinu a pilíře jejího oživení.

Práce představuje dravé roztoče čeledi Phytoseiidae jako citlivé bioindikátory stresujícího účinku použití pesticidů na zemědělské ekosystemy a zároveň jejich významnou úlohu pilířů podpory biodiverzity v oživené zemědělské krajině.

EPIGEIC BEETLES (Insecta: Coleoptera) IN MONTANE SPRUCE FORESTS UNDER LONG-TERM SYNERGISTIC CHRONIC EFFECTS IN THE GIANT MOUNTAINS (CENTRAL EUROPE)

Boháč J.: Epigeic beetles (Insecta: Coleoptera) in montane spruce forests under long-term synergistic chronic effects in the Giant Mountains (Central Europe). Ekológia (Bratislava), Vol.20, No. 1, 57-69, 2001.

Comparison of epigeic beetle communities on six plots with different intenzity of damage of mountain spruce forest indicated, that the beetle community of strongly damaged forest was significantly different from other plots with less damaged spruce forests and with better present health status. The frequency of forest beetle species was considerably lower (less than 55%) and the frequency of ubiquitous species greater (more than 10%) in the plot with strongly damaged spruce forest than on other plots. On the other site the high frequency of rare mountain species living in non-forested areas or living both in forested and unforested ecosystems was found (37%) on plot with greatest damages. The absence of non flying beetle species is typical for this plot. The ecological characteristics of beetle communities on other plots of spruce forest with better health status were very similar. The results of studies enabled to identify the critical stage of beetle communities in destroyed mountain spruce forest. The frequency of ubiquitous beetle species was higher than 10% and the frequency of forest species less than 55%. The index of community in dying forest increased above 70 and non-flying species absent.
Key words: epigeic beetles, soil acidity, community structure, spruce forest, Giant Mts

Boháč J.: Epigeičtí brouci (Insecta:Coleoptera) v horských jehličnatých lesích pod vlivem chronických synergických vlivů v Krkonoších (Střední Evropa).

Srovnání společenstev epigeických brouků na šesti lokalitách s různou intenzitou chronického vlivu na horský smrkový les v Krkonoších prokázalo, že společenstva brouků se výrazně liší na lokalitě s odumřelým lesem. Ekologická analýza společenstev prokázala, že v nich je zřetelně nižší procentuální zastoupení druhů charakteristických pro lesní ekosystémy a zvýšený podíl běžných ubikvistních druhů. Společenstvo brouků odumřelého lesa však hostí vysoké procento vzácných horských druhů charakteristických pro nelesní biotopy nebo tolerantní k odlesnění. Schází zde apterní nebo brachypterní letu neschopné druhy a je zde zvýšený podíl hygrofilních druhů, žijících na zamokřených ploškách. Na ostatních méně poškozených plochách se výrazné rozdíly ve složení společenstev brouků neprojevily. Použití společenstev brouků pro indikaci méně nápadných změn horských smrkových lesů je proto problematické. Byly určeny kvantitativní charakteristiky společenstev brouků indikující jejich přechod z lesního na nelesní stanoviště. Jedná se o podíl ubikvistních a lesních druhů ve společenstvu, biotický index brouků a přítomnost-nepřítomnost letu nechopných druhů.

FLUORIDE LOAD ON ECOSYSTEMS IN WESTERN PART OF KRUŠNÉ HORY MTS DETERMINED BY BIOINDICATION

Sedláček F., Zemek F., Heřman M., Kierdorf H., Kierdorf U.: Fluoride load on ecosystems in western part of Krušné hory Mts determined by bioindication. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 70-79, 2001.

Chemical analyses of bone tissue of red deer from two hunting grounds situated in the Krušné hory (Ore Mountains) have revealed different trajectories of fluorine loads to these forested areas since sixties. Concentrations of fluorine in the site father (a 40 km) from the emission sources display relatively stable course through the last fifty years, did not reach values that can be stressing or even live limiting to red deer, and signified decreasing trend in last decade. Long-term course of fluorine concentration in samples from the second ground (half distance) has raising tendency since fifties. The species of this region have not been able to resist to high immission loads from near coal power plants and ecosystem balance have been disturbed. This resulted, except others, into forest decline (Norway spruce). Since seventies most of the determined fluorine concentration indicate initial or already developed stages of fluorosis in red deer.
Key words: red deer, bone tissue, fluorosis

Sedláček F., Zemek F., Heřman M., Kierdorf H., Kierdorf U.: Fluoridová zátěž ekosystémů v západní části Krušných hor stanovená bioindikací.

Chemicky analyzována byla kostní tkáň 62 jedinců jelena evropského ulovených v několika desetiletích na dvou loveckých revírech v Krušných horách. V těchto zalesněných oblastech byly odhaleny rozdílné trajektorie fluoridové zátěže od 60. let. Koncentrace fluoru na místě vzdálenějším (cca 40 km) od zdrojů emisí ukazovaly relativně stabilní vývoj během posledních 50 let a nikdy nedosáhly hodnot, které by mohly být považovány za stresující nebo limitující pro jelena evropského. V poslední dekádě zde byl zaznamenán dokonce pokles. Dlouhodobý průběh koncentrace fluoru ve vzorcích ze druhého revíru (poloviční vzdálenost od zdrojů) měl od 50. let vzrůstající tendenci. V této oblasti nebyly určité druhy schopny odolávat vysokým dávkám imisí z blízkých tepelných elektráren a ekologická rovnováha byla narušena. Kromě jiného v plné intenzitě začalo odumírání lesa (smrk ztepilý). Od 70. let obsah fluoru ve většině vzorků z jelena evropského indikoval počáteční nebo již pokročilé stadium fluorózy.

ATMOSPHERIC POLLUTION AS A STRESSOR IN DISTURBED SPRUCE STANDS

Kubizňáková J.: Atmospheric pollution as a stressor in disturbed spruce stands. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No.1, 80-94, 2001.

In the Czech Republic, there are forest ecosystems under various stress factors (acidification, eutrophization, Al-phytotoxicity, deficiency of nutrients). Thus since 1988, intensive chemical research was conducted to clarify cause-effect relationships between air pollution and forest decline. Some smog episodes were detected and caused their visible injuries, especially in 1996. In this study cation leaching from Norway spruce canopy (Picea abies (L.) K a r s t.) is used as chemical indicator for direct or indirect impacts of acidic deposition. Tree canopy internal circulation of nutrient indicates and reflects the health and environmental conditions of spruce. The calculation of total acid deposition and tree canopy internal circulation of basic cations is described.
Key words: air pollution as stress factor, indicator of forest decline, disturbance in nutrient cycle, spruce canopy

Kubizňáková J.: Znečištění atmosféry jako stresový faktor narušující lesní stanoviště.

V České Republice byly a jsou neustále lesní porosty stresovány různými faktory (acidifikace, eutrofizace, fytotoxicita hliníkem, nedostatek živin, povětrnostní podmínky, biologickými škůdci a řadě dalších). Od roku 1988 je prováděn intenzivní výzkum směřující k objasnění vztahů mezi znečištěním atmosféry a chřadnutím lesních smrkových porostů. Byly zaznamenány různé epizodické situace, které v roce 1996 vyústily ve velké a viditelné poškození porostů např. v Krušných horách. V této studii je sledováno vylučování basických iontů z koruny smrku (Picea abies (L.) K a r s t.) a je navrženo jako indikátor pro hodnocení stavu lesních smrkových porostů.

BARK BEETLE – A STRESS FACTOR OF SPRUCE FORESTS IN THE BOHEMIAN FOREST

Zemek F., Heřman M.: Bark beetle – a stress factor of spruce forests in the Bohemian Forest. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 95-107, 2001.

Historical review of land use displays a long-time lasting human interference in natural forests in Bohemian Forest, often resulting in evenly aged Norway spruce plantations, covering recently extended areas of forest stands. The study proves that bark beetle, Ips typographus (L.), who is usually a permanent component of forest ecosystems, can become a significant stress factor in highly man-influenced forests. Forest status, resulting from imagery processed time series of satellite Landsat 5 TM data (1987-1998), documents rapid increase of heavily damaged and declined spruce class in the whole region after 1992 (from 8% in 1992 to 16% in 1998). Even more dramatic situation occurred in the ”Modrava” region, where the bark beetle outbreak after 1995 reached a scale of serious calamity (9% of highly damaged and declined spruce class in 1992, 24% in 1995, and 39% in 1998).
Key words: calamity, disturbance, Landsat 5 TM, long-term changes, remote sensing

Zemek F., Heřman M.: Kůrovec – stresový faktor smrkových porostů na Šumavě.

Z historického přehledu využití lesů na Šumavě vyplývá silné ovlivnění původních porostů člověkem. Jedním z důsledků působení člověka zde je také vznik stejnověkých smrkových monokultur, pokrývajících v současnosti většinu lesních stanovišť. Studie ukazuje, že lýkožrout smrkový, Ips typographus (L.), který je obvyklou součástí lesních ekosystémů, se může stát významným stresovým faktorem v člověkem silně pozměněných lesních porostech. Výsledky hodnocení změn zdravotního stavu smrkových porostů, provedené na základě obrazové analýzy časové řady satelitních dat Landsat 5 TM (1987-1998), dokumentují výrazné rozšíření třídy silně poškozených a odumřelých porostů v celém zájmovém území po roce 1992 – nárůst z 8% v roce 1992 na 16% v roce 1998. Ještě zásadnější změny nastaly v oblasti “Modravy”, kde přemnožení lýkožrouta dosáhlo rozměru kalamity. V roce 1992 pokrývala třída silně poškozených a odumřelých porostů 9% z celkové plochy zastoupení smrku, v roce 1995 je to již 24% a v roce 1998 dosáhla výměry 39%.

RETROSPECTIVE EVALUATION OF THE RESPONSE OF MONTANE FOREST ECOSYSTEMS TO MULTIPLE STRESS

Cudlín P., Novotný R., Moravec I., Chmelíková E.: Retrospective evaluation of the response of montane forest ecosystems to multiple stress. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 108-124, 2001.

Montane forests have been under long-term synergistic chronic effects of natural and anthropogenic stress impacts, and imposed from time to time to acute climatic and pollution stress events. Crown structure transformation (formation of secondary shoots of different orders in successive series on damaged and/or defoliated branches) is a very sensitive indicator of long-term tree damage processes (30–40 years back), and of the subsequent regenerative processes. Tree crowns on six permanent research plots in the Krkonoše Mts were visually investigated and classified into several stages of crown structure transformation. One or more trees from the most frequent stages were selected for investigation of the branch structure transformation. Set of indicators, enabling to estimate stress response history of trees at branch, tree, and stand levels, was proposed. Rate of secondary shoot formation, which compensates a defoliation of primary shoots, indicates overcharging of ”stress exceedance starting level”. ”Significant harmful effect time” can be detected by estimation of the time of termination of annual wood production of primary shoots. In addition, trends of probable subsequent development of trees investigated were estimated at branch, tree, and stand levels. The proposed approach outlined in this paper could be used for the investigation of structural and functional changes of various ecosystems under multiple stress impacts.

Cudlín P., Novotný R., Moravec I., Chmelíková E.: Retrospektivní hodnocení odezvy horského smrkového ekosystému pod vlivem stresových faktorů.

Synergické působení extrémních klimatických výkyvů, dlouhodobé přirozené acidifikace půdy a antropogenních vlivů, především imisní zátěže, má na téměř celém území Střední Evropy za následek postupné chřadnutí lesních porostů. Transformace struktury větvení smrku ztepilého (tvorba sekundárních výhonů v následných sériích) je velmi citlivým indikátorem jak dlouhodobě probíhajících procesů defoliace, tak i regeneračních procesů. Na šesti trvalých výzkumných plochách v Krkonoších byl podle vyhodnocení korun každému stromu přiřazen příslušný stupeň transformace koruny. Jeden nebo více reprezentativních stromů z nejčastěji se vyskytujících stupňů transformace byly vybrány pro dendroekologickou analýzu vzorníkových větví. Byla navržena soustava indikátorů, umožňující zjistit zpětně reakci smrku ztepilého na synergické působení přírodních a antropogenních stresových faktorů, a to na úrovni vzorníkové větve, stromu, nebo celého porostu. Míra tvorby sekundárních výhonů, které nahrazují ztráty defoliací, indikuje překročení vnitřní tolerance stromu vůči působení stresových faktorů. Významné poškození stromu lze zjistit podle ztráty většiny primárních výhonů na vzorníkové větvi nebo v produkční části koruny. Uvedeným metodickým přístupem lze též usuzovat na převládnutí regeneračních procesů v koruně, či odumření stromu. Navrhovaný přístup může být použit ke studiu změn struktury a funkce horských smrkových ekosystémů pod vlivem stresových faktorů.

INTEGRATING NATURE, CULTURE, AND SOCIETY: THE CONCEPT OF LANDSCAPE FIELD

Lapka M., Cudlínová E., Rikoon S., Maxa J.: Integrating nature, culture, and society: The concept of landscape field. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No.1, 125-138, 2001.

The general subject of this paper is research on the dynamic changes that occur within cultural landscapes. One of the central emerging problems in contemporary landscape and ecological research is the development of holistic descriptions and understandings of landscape changes that incorporate natural, social and cultural subsystems. We more or less know how to describe discrete changes in landscape natural patterns, and, to large extent, in social and cultural patterns as well. What we need today in landscape ecology is a way to integrate understanding of all of these kinds of changes.
This paper introduces and develops a new concept – that of ”landscape field”- for better understanding of the particular character of nature-culture interactions on a landscape scale. We need a dynamic concept that allows us to analyse nature-culture forces working together. We also examine the term ”cultural capital” as it links natural and social forces in landscapes. We use the example of Pohoří na Šumavě’s village history to introduce five general significant periods of change in a particular landscape field: genesis, resistance, decomposition, period of survival, and potential regeneration.

Lapka M., Cudlínová E., Rikoon S., Maxa J.: Spojení přírody, kultury a společnosti: koncept krajinného pole.

Hlavním předmětem, kterým se příspěvek zabývá, je výzkum dynamických změn v kulturní krajině. Jedním z problémů objevujících se v současné krajině a v ekologickém výzkumu je rozvoj holistického popisu a chápání změn v krajině, která zahrnuje přírodní, sociální a kulturní subsystémy. Víme jak popsat jednotlivě změny přírodních složek krajiny a, v širším měřítku, samozřejmě také změny jejích sociálních a kulturních složek. Potřebou současné krajinné ekologie je najít způsob jak sjednotit chápání těchto druhů změn.
Tento příspěvek předkládá a rozvíjí nový koncept – koncept krajinného pole. Tento koncept by měl přispět k lepšímu pochopení charakteru vzájemných reakcí mezi přírodním a kulturním v krajinném měřítku, měl by umožnit analýzu společně působících přírodních a kulturních sil. Pozornost je věnována také kulturnímu kapitálu, který je zde chápán jako spojovací článek mezi přírodními a sociálními silami v krajině. Historie vesnice Pohoří na Šumavě slouží jako příklad pěti hlavních, významných období změn konkrétního krajinného pole: vznik, resistence, rozpad, přežívání, možná regenerace.

LONG-TERM INTERFERENCES OF SETTLEMENTS IN MARGINAL AREA ”VIMPERSKO” AND WARS IN CZECH AREA

Hanousková I., Vlčková Z.: Long-term interferences of settlements in marginal area ”Vimpersko” and wars in Czech area. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 139-154, 2001.

This contribution introduces a theme rarely discussed in landscape ecology – wars as a cause of stirring up changes in long-term settlement development. The war impacts on settlement numbers, their internal structure and network were interpreted on the basis of historical data for Vimpersko area (Central Europe, CR) in four historical periods from 12th to 20th century. Stress theory and its applications (see Míchal, 1992; Cudlín et al., 1999) were selected as the general frame for the interpretation.
Wars in Czech area were an important stressor impacting settlements number and internal settlement structure in Vimpersko area. Wars, within their culminating manifestation lasting for several years, nearly always slowed down the colonization rate. Within the periods of resources mobilization wars indirectly supported colonization increase. Short-term regeneration after the most detrimental wars lasted for several years. The long-term regeneration, social and economic restructuralization after the most detrimental wars lasted for several decades. Adaptation of settlement internal architecture to protect settlements against the war impacts took several centuries. More frequent application of stone as construction material appeared after the wars of 17th – 18th centuries; adaptation of this kind took approximately 2-3 centuries.
The wars and settlements were also controlled by properties of natural environment; e.g., productivity influenced selection of locations for settlement foundation or settlement decline within post-war restructuralization. Extreme environmental properties manifested themselves as a barrier to war impacts.
Key words: anthropogenic landscape development, key-factors, settlement, stress impact, war, Vimpersko (Czech Republic, Central Europe)

Hanousková I., Vlčková Z.: Dlouhodobé interference sídel v marginální oblasti “Vimpersko” s válkami vztaženými k území Čech.

Příspěvek se zabývá tématem nepříliš diskutovaným v krajinné ekologii – válkami jako příčinou změn dlouhodobého vývoje sídel v modelové oblasti Vimpersko (Střední Evropa, ČR). Dopad válek interpretuje na příkladu změn počtu sídel a vybraných vlastností vnitřní sídelní struktury ve čtyřech historických obdobích od 12.-20. století. Jako základní rámec pro interpretaci tématu byla zvolena teorie stresu, resp. její aplikace v podání autorů Míchal (1992) a Cudlín et al. (1999).
Války v oblasti Čech byly stresorem pro zakládání nových sídel na Vimpersku, ovlivnily i vnitřní uspořádání řízení zakládaných sídel a výběr stavebního materiálu. Války, které trvaly několik let, téměř vždy zastavily nebo alespoň zpomalily kolonizaci. Ve fázi mobilizace zdrojů motivované z vnějšího prostředí snahou o zvýšení vojenské akceschopnosti byla výstavba sídel Vimperska naopak podpořena. Krátkodobá regenerace objektů vnitřní sídelní struktury trvala po nejsilnějších dopadech války na Vimpersku roky až desetiletí. Dlouhodobá regenerace spojená se sociální a ekonomickou restrukturalizací trvala několik desetiletí. Adaptace sídel k jejich ochraně proti dopadům války byla záležitostí století. Např. po válkách v 17. a 18. století se projevila v častějším využití kamene jako stavebního materiálu na ochranu proti ohni; rozšíření adaptace tohoto typu trvalo 2-3 století.
Klíčové faktory pro manifestaci válek i výstavbu sídel na Vimpersku bylo možné najít v lokálních dobových zdrojích. To, že byl výběr lokalit pro zakládání sídel jako středisek pro hospodaření se zdroji usměrňován do produkčně výhodnějších lokalit, znamenalo, že i největší poškození sídelní struktury způsobené válkami se objevilo v těchto lokalitách. Nevýhodné produkční vlastnosti prostředí v okolí vesnic či odlehlost vesnic se podílely na zániku některých z nich v obdobích poválečné restrukturalizace. Extrémní vlastnosti přírodního prostředí Vimperska, tj. pralesovité porosty, mokřady, geomorfologie terénu tvořily v minulosti bariéry proti válkám na Vimpersku i v oblasti Čech.

SOCIAL AND NATURAL ASPECTS OF GETTING OVER A DISTURBED DEVELOPMENT OF SEMICULTURAL LANDSCAPE (A case study of Dobrá Voda former military training area)

Zemek F., Heřman M., Bufková I.: Social and natural aspects of getting over a disturbed development of semicultural landscape. (A case study of Dobrá Voda former military training area.) Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 1, 155-172, 2001.

A long-lasting interaction between humans and nature shapes the appearance of recent semicultural landscape. We assessed the development of a territory whose hundreds-years established harmony between socio-economic, cultural, and natural attributes of the landscape has been disturbed by external political decisions in last century. The trajectories of these parameters reveal that the socio-economic and cultural subsystems of the landscape can remain blocked for a long time, while the natural landscape component (land cover) continues in a spontaneous development along the different successional stages.
Key words: land cover change, disturbance, stress, landscape management

Zemek F., Heřman M., Bufková I.: Sociální a přírodní aspekty překonávání narušeného vývoje polokulturní krajiny. (Příkladová studie bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda.)

Polokulturní krajina je výsledkem dlouhodobé interakce mezi člověkem a přírodou. Článek je zaměřen na zhodnocení vývoje území, ve kterém byl, z důvodu několikerých politických rozhodnutí v uplynulém století, narušen dlouhodobě vznikající dynamický vztah mezi sociálně-kulturní a přírodní složkou krajiny. Sledování vývoje obou fenoménů ukazuje, že zatímco přírodní složka krajiny (resp. vegetační pokryv) přejde po odeznění narušení pozvolna k samovolnému vývoji, charakterizovanému jednotlivými sukcesními stádii, může zůstat kulturně-sociální složka (demografické a ekonomické ukazatele) dlouhodobě zablokována.

Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press