Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press

EKOLÓGIA

Volume 21 / No. 1 / 2002

• THE SPECIES DIVERSITY, SEASONAL DYNAMICS AND TROPHICAL RELATIONS OF THE PELAGIC CILIATED PROTOZOA IN THE SELECTED RIVERS OF SLOVAKIA
• GROWTH ANALYSIS AND ENERGY ACCUMULATION IN ABOVEGROUND BIOMASS OF THE POPULATION GALIUM ODORATUM (L.) SCOP. (RUBIACEAE) IN SUBMOUNTAIN BEECH FOREST
• THE EXPANSION OF CALAMAGROSTIS EPIGEJOS INTO ALLUVIAL MEADOWS: COMPARISON OF ABOVEGROUND BIOMASS IN RELATION TO WATER REGIMES
• ANALYSIS OF THE ENERGETIC EXCHANGE PROCESSES WITHIN THE TWO DIFFERENT FOREST ECOSYSTEMS
• DIAMETER INCREMENT AND ITS DYNAMICS IN THE COURSE OF VEGETATION PERIOD IN SUBMOUNTAIN BEECH FOREST
• BEECH BIOMASS DISTRIBUTION AFTER SHELTERWOOD CUTTING ACCORDING TO TREE SOCIAL STATUS
• ACIDIFICATION AND INTOXICATION OF SOILS ON THE BELIANSKE TATRY MTS
• THE NATURE AND SPATIAL DISTRIBUTION OF LARGE WOODY DEBRIS IN THE UPPER LUŽNICE RIVER, THE CZECH REPUBLIC
• LEPIDOPTERAN SPECIES AS INDICATORS OF CENTRAL EUROPEAN WETLAND COMMUNITIES

THE SPECIES DIVERSITY, SEASONAL DYNAMICS AND TROPHICAL RELATIONS OF THE PELAGIC CILIATED PROTOZOA IN THE SELECTED RIVERS OF SLOVAKIA

Baláži P., Matis D.: The species diversity, seasonal dynamics and trophical relations of the pelagic ciliated protozoa in the selected rivers of Slovakia. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 3-14, 2002.

In the period of March 1999 to December 1999 the species composition, feeding spectrum and seasonal dynamics of ciliated protozoa were studied with a monthly frequency. Samples were taken from the Slovak rivers Danube, Morava, Váh, Hron and Ipeľ. From 90 samples 129 species of ciliated protozoa were identified. The average species number in the single localities was about 40 and the average number of individuals fluctuated betwen 101 and 155 per liter in the Váh and Morava rivers. We found four new species of Suctoria for the fauna of Slovakia. The feeding spectrum of ciliated protozoa depends on the type of locality. In the Danube river smaller bacteriovorous species, in the Morava and in smaller ones larger algivorous and detritovorous species are dominant. Seasonal dynamics of the Morava and the Váh rivers show spring and autumn maximum.
Key-words: ciliated protozoa, abundance, biomass, seasonal dynamics, food, rivers, Slovakia

V časovom období (marec–december 1999) sme v mesačných intervaloch študovali druhové, potravné spektrum a sezónnu dynamiku pelagických nálevníkov. Vzorky sme odoberali z vybratých slovenských riek: Dunaj, Hron, Ipeľ, Morava a Váh. V 90 odobratých vzorkách sme identifikovali 129 druhov nálevníkov. Priemerný počet druhov nálevníkov na jednotlivých lokalitách bol približne 40 a priemerný počet jedincov v riekach Morava a Váh kolísal v rozpätí 60-220 j/l. V sledovanom období sme identifikovali 4 prvé nálezy cicaviek (Suctoria) pre faunu Slovenska. Potravné spektrum závisí predovšetkým od typu lokality. V rieke Dunaj sú dominantné menšie baktériovorné druhy. V rieke Morava a v menších riekach sú dominantné hlavne väčšie algivorné a detritovorné druhy. Sezónna dynamika riek Morava a Váh vykazovala jarné a jesenné maximum.

GROWTH ANALYSIS AND ENERGY ACCUMULATION IN ABOVEGROUND BIOMASS OF THE POPULATION GALIUM ODORATUM (L.) SCOP. (RUBIACEAE) IN SUBMOUNTAIN BEECH FOREST

Kováčová M., Schieber B.: Growth analysis and energy accumulation in aboveground biomass of the population Galium odoratum (L.) Scop. (Rubiaceae) in submountain beech forest. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 15-26, 2002.

Production as well as energy equivalent of aboveground biomass of Galium odoratum (L.) population were studied during the years 1994-1995. The energy values of the monitored species moved from 17,191 J.g^-1 up to 15,319 J.g^-1 (sterile ramets). In the case of the fertile ramets the values fluctuated between 17,659 J.g^-1 and 15,295 J.g^-1. A higher annual increment in dry matter (3.62 g.m^-2 .yr^-1) and energy (56.25kJ.m^-2.yr^-1) were found in 1995 (42% difference). Vegetative development lasted 226-231 days. Full flowering was observed in the begining of the 3rd decade of May. Generative cycle lasted 135-147 days. Growth-production process as well as biomass energy of the shoots-ramets development reflected the different influence of climate within the years under observation.
Key words: Galium odoratum, biomass, phenology, beech forest

Kováčová M., Schieber B.: Analýza rastu a akumulácia energie v nadzemnej biomase populácie Galium odoratum (L.) S c o p. (Rubiaceae) v podhorskej bučine.

Produkcia a energetický ekvivalent nadzemnej biomasy populácie Galium odoratum sme študovali vo vzťahu ku klimatickým faktorom na ploche bukového ekologického stacionára v Kremnických vrchoch v rokoch 1994-1995. Energetická hodnota skúmaného druhu sa pohybovala v rozpätí od 15 319 J.g^-1 do 17 191 J.g^-1 (sterilná populácia), u fertilnej populácie kolísala od 15 295 do 17 659 J.g^-1. Vyšší ročný prírastok sušiny (3,62 g.m^-2.rok^-1) a energie (56,25 kJ.m^-2.rok^-1) sme pozorovali v roku 1995. Vegetatívny rozvoj druhu trval v porovnávaných rokoch 226-231 dní. Kvitnutie sme pozorovali na začiatku tretej dekády mája. Generatívny cyklus trval 135-147 dní. Rastovo-produkčné procesy a energia biomasy výhonkov poukázali na odlišný vplyv klimatických faktorov v sledovaných rokoch.

THE EXPANSION OF CALAMAGROSTIS EPIGEJOS INTO ALLUVIAL MEADOWS: COMPARISON OF ABOVEGROUND BIOMASS IN RELATION TO WATER REGIMES

Holub P.: The expansion of Calamagrostis epigejos into alluvial meadows: comparison of aboveground biomass in relation to water regimes. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No.1, 27-37, 2002.

In the last several years, the grass Calamagrostis epigejos expanded into alluvial meadows in South Moravia. The aim of this study was to compare the changes of aboveground biomass production of intact meadow communities (Cnidion and Molinion alliances) and of degraded stands dominated by Calamagrostis epigejos, with respect to precipitation and soil moisture in studied sites. Substantial differences in aboveground yearly net production were found between both intact meadows (337-495 g.m^-2 – Cnidion and 249-556 g.m^-2 – Molinion) and stands dominated by Calamagrostis epigejos (571-838 g.m^-2 and 462-887 g.m^-2 respectively) in 1998-2000. Positive correlations were found between the cumulative precipitation in spring months and the aboveground yearly production in both intact meadows, whereas in Calamagrostis epigejos stands these relationships were not significant. Positive influence of soil moisture on the aboveground yearly production was observed only in the meadow community belonging to Cnidion alliance. Consequently, the growth of Calamagrostis epigejos was less limited by both amount of precipitation and soil moisture in comparison with intact alluvial meadow communities.

Holub P.: Expanze Calamagrostis epigejos do aluviálních luk: srovnání nadzemní biomasy v závislosti na vodních režimech.

Do aluviálních luk na jižní Moravě expanduje v posledních několika letech tráva Calamagrostis epigejos. Cílem této práce bylo srovnat změny v produkci nadzemní biomasy lučních společenstev náležejících do svazu Cnidion a Molinion a degradovaných porostů s převažující C. epigejos ve vztahu k množství srážek a půdní vlhkosti na studovaných stanovištích. V letech 1998-2000 byly zjištěny významné rozdíly v roční netto produkci nadzemní biomasy mezi lučními porosty bez Calamagrostis (337-495 g.m^-2 – Cnidion a 249-556 g.m^-2 – Molinion) a porosty C. epigejos (571-838 g.m^-2, respektive 462-887 g.m^-2). Pozitivní korelace byly zjištěny mezi kumulativním množstvím srážek v jarních měsících a roční produkcí u obou původních luk, zatímco v porostech C. epigejos tato závislost nebyla významná. Pozitivní vliv půdní vlhkosti na produkci nadzemní biomasy byl pozorován pouze v lučním společenstvu náležejícím do svazu Cnidion. Růst C. epigejos byl méně limitován, jak množstvím srážek, tak půdní vlhkostí ve srovnání s lučními společenstvy, které nebyly zaplavovány. Vyšší hodnoty koeficientů produkční stability byly zjištěny i pro porosty C. epigejos rostoucích v suchých, na vodu méně příznivých podmínkách. Vyšší produkční stabilita porostů expandující C. epigejos je pravděpodobně dána větší tolerancí druhu k nepříznivým vlhkostním poměrům a větší schopností i efektivitou získávání a využívání vody (např. díky rozsáhlejšímu kořenovému systému).

ANALYSIS OF THE ENERGETIC EXCHANGE PROCESSES WITHIN THE TWO DIFFERENT FOREST ECOSYSTEMS

Pivec J: Analysis of energetic exchange processes within the two different forest ecosystems. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 38-49, 2002.

The utilisation of energy within the floodplain forest ecosystem near Lednice – south Moravia, and spruce monoculture ecosystem near Rájec Jestřebí – central Moravia during the years 1988 and 1989 was measured. Net radiation balance, global solar radiation, wet bulb and dry bulb temperatures and soil heat flux directly by instruments and sensors; latent, sensible heat flux and heat flux to the vegetation was calculated. It is possible to say, considering hitherto results, that well watered (groundwater) floodplain forest ecosystem shows greater evapotranspiration and therefore latent heat flux than spruce monoculture. Greater flux of energy was recorded in a daily course of sensible heat flux (65% proportion to net radiation), in contrast with the spruce monoculture. The floodplain forest latent heat flux proportion to net radiation was found to be variable within the growing season; in the middle of the vegetation period (from June to August) it reached the value of about 70%, at the end (in October) of about 20%. The estimation of the floodplain forest actual evapotranspiration was possible almost all over the season, the actual evapotranspiration reached its maximum of about 0.72 mm m^-2h^-1 one hour after the maximum of radiation balance. The time lag of about 4 hours was observed when compared the diurnal course of air humidity gradient to the air temperature gradient above the forest canopy. This phenomenon caused the left side asymmetry of the diurnal course of the Bowen ratio. It was not possible to measure the spruce monoculture latent heat flux all over the season, probably due to smaller gradient of the air humidity although it was measured across at greater distance than in the floodplain forest (12 m in comparison with 9 m). The values of the second half of May and the first half of June ones were at our disposal only. The spruce monoculture latent heat flux proportion to radiation balance was found about 25%, the actual evapotranspiration reached maximum of about 0.28 mm m^-2h^-1, nearly 3 times less than in case of floodplain forest. Daily curve of humidity gradient above spruce monoculture canopy displayed rather symmetric but not sinusoidal course. These values were comparable with the measuring accuracy. That is what considerably determines availability of chosen method within insufficient water conditions environment.
Key words: latent (sensible) heat flux, net radiation, actual evapotranspiration, humidity (temperature) gradient

Pivec J.: Analýza procesu energetické výměny ve dvou různých lesních ekosystémech.

V letech 1988 a 1989 byl zkoumán proces energetické výměny a jejího využití ekosystémem lužního lesa na jihu Moravy poblíž Lednice a smrkovou monokulturou poblíž Rájce-Jestřebí na střední Moravě. Přímo pomocí čidel a přístrojů byla měřena radiační bilance, globální radiace, teplota suchého a vlhkého teploměru a tok tepla do půdy; tok latentního a zjevného tepla byl počítán. V rámci dosažených výsledků je možné konstatovat, že dobře zavlažený (spodní vodou) ekosystém lužního lesa vykázal větší evapotranspiraci a tudíž tok latentního tepla než smrková monokultura. Zato ve smrkové monokultuře byl naměřen větší podíl toku zjevného tepla (65% celkové radiační bilance). Tok latentního tepla v lužním lese byl shledán během vegetační sezóny proměnlivý; uprostřed (červenec-srpen) dosahoval 70%, na konci (v říjnu) 20%. Skutečnou evapotranspiraci bylo možno stanovit v lužním lese téměř po celou sezónu, jeho maximum dosahovalo 0,72 mm m^-2h^-1 asi hodinu po kulminaci radiační bilance. Gradient vlhkosti vzduchu vykazoval vzhledem ke gradientu teploty vzduchu nad porostem lužního lesa asi 4 hodinové zpoždění. Tento jev zapříčinil levostrannou asymetrii denního průběhu Bowenova poměru. Ve smrkové monokultuře nebylo možno měřit skutečnou evapotranspiraci během celé sezóny díky malému gradientu vlhkosti vzduchu nad porostem ačkoliv byl měřen na větší vzdálenost než v případě lužního lesa (12 oproti 9 m). K dispozici bylo pouze měření ze druhé půle měsíce května až první půle měsíce června. Tok latentního tepla činil ve smrkové monokultuře 25% celkové radiační bilance, skutečná evapotranspirace dosahovala maxima kolem 0,28 mm m^-2h^-1, téměř třikrát méně než v lužním lese. Denní chod gradientu vlhkosti vzduchu zde vykazoval dosti symetrický, nikoliv sinusoidní průběh. Tyto hodnoty byly srovnatelné s přesností měření. Tudíž značně omezily použitelnost dané metody ve vodou nedostatečně zásobeném prostřední.

DIAMETER INCREMENT AND ITS DYNAMICS IN THE COURSE OF VEGETATION PERIOD IN SUBMOUNTAIN BEECH FOREST

Ježík M., Voško M.: Diameter increment and its dynamics in the course of vegetation period in submountain beech forest. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 50-60, 2002.

Diameter growth of selected codominant and dominant beech individuals was measured using dendrometers. The measurements were performed repeatedly after each 14 days within the period between 1994-1997. The trees were situated on partial plots (PPs) with varying stocking (0.3, 0.5, 0.7, 0.9). Based on the analysis of the growth curves of the studied beech individuals it has been confirmed that the conversion to the per cent values relatively to the total annual amount enabled us to synchronise the curves of the individual trees. On the observed trees the diameter increment was generally formed from the first half of May up to the beginning (or even end) of September. In general, maximum amount of the increment in the individual years was created in June. In the individual years the trees under study were measured at the end of June, July and August, and were found to have created in average from 48 to 66%, 79-89% and 92-99% the total annual increment, respectively. From the variables observed at the PPs and on the individual trees it follows that the diameter increment amount was significantly influenced by the competition index. The value of the index was significantly dependent on the PPs´ stocking as well as on the initial diameters of the individual trees. At the same time the existence of near connection between the diameter increment values in two following years has been confirmed.

V priebehu vegetačných období rokov 1994-1997 sme pomocou dendrometrov sledovali v dvojtýždňových intervaloch hrúbkový rast úrovňových a nadúrovňových jedincov buka, ktoré pochádzali z čiastkových plôch (PP_S) s rôznym zakmenením (0.3, 0.5, 0.7, 0.9). Na základe analýzy rastových kriviek sledovaných jedincov buka sme potvrdili, že relatívne vyjadrenie v % ročného prírastku synchronizuje ich priebeh. Hrúbkový prírastok sledovaných jedincov sa začínal tvoriť v prvej polovici mesiaca máj a v jednotlivých rokoch pokračoval do začiatku resp. konca septembra. Všeobecne sa najvyšší podiel prírastku v jednotlivých rokoch tvoril v mesiaci jún. Do konca mesiaca jún sledované stromy na čiastkových plochách vytvorili v jednotlivých rokoch priemerne od 48 do 66 % z ročného hrúbkového prírastku. Do konca júla od 79 do 89 % a do konca augusta od 92 do 99 %. Z veličín čiastkových plôch a sledovaných jedincov mal štatisticky významný vplyv na veľkosť hrúbkového prírastku kompetičný index, ktorého hodnoty štatisticky významne závisia od hodnôt zakmenenia čiastkovej plochy a východiskovej hrúbky jedincov. Zároveň sme potvrdili, že medzi jedincami existuje tesný vzťah medzi veľkosťou hrúbkového prírastku nasledujúceho a predchádzajúceho roka.

BEECH BIOMASS DISTRIBUTION AFTER SHELTERWOOD CUTTING ACCORDING TO TREE SOCIAL STATUS

Barna M., Kodrík M.: Beech biomass distribution after shelterwood cutting according to tree social status. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 61-73, 2002.

From an ecological as well as silvicultural point of view, shelterwood cutting is a basic type of regeneration cutting. This cutting is not only favourable for new natural seedling creation but it also enables the remaining individual trees to maximize their growth potential. In this paper we handle the distribution of the particular types of biomass sampled from three beech sample trees (dominant, codominant and subdominant). The investigation was carried out eight to nine years after the cutting treatment. Based on the complete processing of the selected sample trees biomass we have found that with increasing tree social status an increase in percentage amount of the thickest types of the biomass (thick branches, stem, stump) occurs. On the other hand, the percent amount of the thinnest twigs, leaves, buds, fruits, roots and all the branches in total decreases. That means that the percent amounts of the particular types of biomass sampled from 100-year-old sample trees were as follows: dominant - leaves 1%, branches 12%, stem 80%, roots 7%, codominant - leaves 1%, branches 13%, stem 76%, roots 10%, subdominant - leaves 2%, branches 19%, stem 68%, roots 11%.
Key words: European beech, aboveground biomass, belowground biomass, social status, shelterwood cutting

Barna M., Kodrík M.: Distribúcia biomasy buka po aplikácií clonného rubu podľa úrovne porastu.

Clonný rub je z ekologického a pestovateľského hľadiska jedným zo základných obnovných rubov. Výhodou tohto rubu je nielen to, že umožňuje vznik nového nárastu, ale aj využitie rastovej potencie zostávajúcich jedincov. V článku prezentujeme distribúciu jednotlivých častí biomasy troch bukových vzorníkov (predrastavý, úrovňový a podúrovňový). Výskum sme uskutočnili 8-9 rokov po ťažbovom zásahu. Po kompletnom spracovaní biomasy vybraných vzorníkov sme zistili, že so zvyšujúcim sa postavením stromu v porastovej úrovni rastie percentuálne zastúpenie najhrubších častí biomasy (hrubé konáre, kmeň a peň) a, naopak, percento najjemnejších konárov, listov, púčikov, plodov, koreňov a všetkých konárov klesá. To znamená, že percentuálny podiel jednotlivých častí biomasy pri skúmaných 100 ročných vzorníkoch bol: predrastavý – listy 1 %, konáre 12 %, kmeň 80 %, korene 7 %, úrovňový – listy 1 %, konáre 13 %, kmeň 76 %, korene 10 %, podúrovňový – listy 2 %, konáre 19 %, kmeň 68 % a korene 11 %.

ACIDIFICATION AND INTOXICATION OF SOILS ON THE BELIANSKE TATRY MTS

Bedrna Z., Paračková A., Račko J.: Acidification and intoxication of soils on the Belianske Tatry Mts. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 74-84, 2002.

Following research in 1995-1999, soil map in the scale 1 : 10 000 was produced. The aim of research was to specify soil structure of the Belianske Tatry Mts, as well as to study soil interactions with substrate, relief, plant communities and influence of man.
The most significant factor effecting soil structure are calcareous and silicate-calcareous rocks. They caused formation of Rendzic Leptosols and Calcaric Cambisols in 43% of area and eliminated vertical soil zonation. The least various soil condition were in northwestern, northern and southwestern parts of the mountains, where Cambisols prevail, which are the most extended soils in Belianske Tatry Mts (about 33.5%). The relief affects soil properties by decline, locality and geometrical forms. Shallow soils can be found in the terminal sites, on the steep slopes and on the convex relief forms. The soils of middle slope parts and concave forms are deeper (to 0.6 m), whereas down slope parts and foots have deep soils with lower skeleton content. The climate and vegetation affect soil structure especially by decarbonization of the surface layer, so despite of calcareous rocks, some more acid soil may be formed. Although 57% of investigated soils have origin in calcareous, or calcareous-silicate parent rock, only 36% of soils have neutral reaction. Anthropogeneous influence can be seen also in exceeded bulk of arsenic (As) and cadmium (Cd). The tourism causes especially water erosion, which less deep and humic soils are subduing to. Shallow and stony soils with low content of fine earth are rather immune.

Bedrna Z., Paračková A., Račko J.: Acidifikácia a intoxikácia pôd Belianskych Tatier.

Na základe prieskumu v rokoch 1995-1999 bola zostavená pôdna mapa (M 1 : 10 000). Cieľom výskumu bolo spresniť štruktúru pôd Belianskych Tatier, ako aj štúdium interakcie pôd so substrátom, reliéfom, rastlinnými spoločenstvami a človekom.
Na štruktúru pôdneho krytu Belianskych Tatier majú najvýznamnejší vplyv karbonátové a karbonátovo-silikátové horniny. Tieto podmienili výskyt rendzín a pararendzín na 43 % územia a najviac eliminovali prejavy výškovej pásmovitosti pôd. Najmenej pestré pôdne podmienky sú v severozápadnej, severnej a juhovýchodnej časti pohoria a predhoria, kde prevládajú kambizeme, ktoré sú najrozšírenejším typom pôd v Belianskych Tatrách (33,5 % výmery). Reliéf vplýva na vlastnosti pôdy prostredníctvom sklonitosti, polohy a geometrickými formami. Plytké pôdy sú vo vrcholových polohách, na strmých svahoch a konvexných formách reliéfu. Stredné časti svahov a konkávne formy reliéfu majú stredne hlboké pôdy do 0,6 m, zatiaľ čo v dolných častiach svahov a na úpätí Belianskych Tatier prevládajú hlbšie pôdy s nižším obsahom skeletu. Klíma a rastlinstvo vplýva na štruktúru pôdneho krytu predovšetkým dekarbonizáciou povrchových vrstiev pôd a teda vznikom kyslejších pôd aj na karbonátových horninách. Zatiaľ čo 57% pôd záujmového územia vzniklo zo zvetralín karbonátových a karbonátovo-silikátových hornín, iba 36% pôd z celkovej výmery má neutrálnu pôdnu reakciu.
Antropogénny vplyv na pôdy sa prejavuje aj prekročením v niektorých pôdnych vzorkách obsahu arzénu a kadmia nad limitnú hodnotu B. Jednoznačne ide o kontamináciu pôdy príslušným kovom. Človek iniciuje pešou turistikou predovšetkým vodnú eróziu pôd, ktorej podliehajú viac hlboké a málo humózne pôdy ako plytké kamenisté pôdy s nízkym obsahom jemnozeme.

de Waal L.C.: The nature and spatial distribution of large woody debris in the Upper Lužnice river, the Czech Republic. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 1, 85-101, 2002.

This paper investigates the nature and spatial distribution of large woody debris (LWD) along a 17 km stretch of the lowland, semi-natural Upper Lužnice river, the Czech Republic. This stretch has generally escaped conventional river engineering and at present the majority of riparian vegetation is not subject to regular management. These factors contribute to the abundance of LWD along the Upper Lužnice compared to regulated river systems. LWD was surveyed in August 1995 and again in August 1996, at which time four 100 m long stretches of river were also selected for more detailed studies. The LWD frequency, biomass and surface area are similar to values reported in the UK but significantly lower than values in the USA, Australia and New Zealand.
Key words: large woody debris, dam frequency, dam biomass, wood surface area, river rehabilitation, the Czech Republic

de Waal L.C.: Príroda a priestorové rozšírenie veľkých drevných sutín v okolí rieky Dolné Lužnice, Česká republika.

V práci skúmme prírodu a priestorové rozšírenie veľkých drevných sutín pozdĺž 17 km úseku poloprírodnej nížiny rieky Nižné Lužnice, Česká republika. Tento úsek sa vymyká konvenčnej riečnej technike a v súčastnosti väčšina pobrežnej vegetácie nie je predmetom pravidelného manažmentu. Tieto faktory prispievajú k rozšíreniu veľkých drevných sutín pozdĺž rieky v porovnaní regulovaného riečneho systému. Veľké drevné sutiny sme zmapovali v auguste 1995 a opätovne v auguste 1996, keď štyri 100 m dlhé úseky rieky sme vyčlenili na podrobnejšiu analýzu. Údaje o častom výskyte biomasy a plochy sú podobné hodnotám zisteným v Anglicku, ale významne nižšie, ako hodnoty zistené v USA, Austrálii a na Novom Zélande.

LEPIDOPTERAN SPECIES AS INDICATORS OF CENTRAL EUROPEAN WETLAND COMMUNITIES

The wetland Lepidoptera taxocoenoses are defined for individual plant communities (syntaxa) in the sense of the Zürich-Montpellier Classification. About 175 characteristic and accompanying species of central European Lepidoptera were associated with 15 classes or lower levels of this classification.
Key-words: lepidopteran taxocoenoses, wetlands, central Europe

Vazba živočišných druhů k určité biocenóze je daná mikroklimatickými, edafickými, trofickými nebo stanovištními požadavky. Je různě pevná a současně mnohostrannější a složitejší než u rostlin. Na příkladu mokřadních společenstev byl proveden pokus přiřadit charakteristické druhové kombinace motýlů k syntaxonům středoevropské vegetace v pojetí Curyšsko-Montpellierské klasifikace. Z území České a Slovenské republiky je dosud známo téměř 3700 druhů motýlů. Z tohoto počtu bylo 175 vybráno jako indikační druhy mokřadů (okrajů vod, bažin, slanisek, rašelinišť, pramenišť a bažinných lesů). Rozpětí ekologických nároků mokřadních druhů motýlů umožňuje obvykle jejich zařazení do úrovně třídy, méně často svazu nebo asociace. Mokřadní společenstva jsou v rámci studovaného území řazena do 15 vegetačních tříd. Pro jednotlivé syntaxony jsou podle možnosti uvedeny druhy charakteristické (preferující a dosahující maximální abundance) a druhy doprovodné (časté, ale oligotopní, nebo s maximem výskytu v jiném společenstvu). Jména autorů rostlinných syntaxonů nejsou pro větší přehlednost uváděna.

Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press