Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press

EKOLÓGIA

Volume 21 / No. 2 / 2002

• RESEARCH OF THE GONOTROPHIC CYCLE OF THE SPECIES TABANUS SUDETICUS ZELLER 1842 (DIPTERA: TABANIDAE) IN EASTERN CROATIA
• EFFECTS OF SPECIES COMPOSITION AND SPECIES DIVERSITY ON SOIL PROPERTIES IN WARM TEMPERATE FOREST ECOSYSTEMS OF DONGLING MOUNTAINOUS REGION, BEIJING
• PRODUCTION OF EPIGEIC SPOROCARPS OF ECTOMYCORRHITIC FUNGI IN DIFFERENTLY AGED NORWAY SPRUCE MONOCULTURES
• COMPARISON OF VARIOUS SAMPLING METHODS FOR EVALUATION OF BIODIVERSITY OF TRUE BUGS (HETEROPTERA) IN A BIRCH FOREST
• SEASONAL DYNAMICS OF ACTINOMYCETES IN THE DANUBE RIVER IN 1999
• RELATIONSHIP BETWEEN PARAMETERS OF THE ABOVEGROUND PARTS AND ROOT SYSTEM IN NORWAY SPRUCE WITH RESPECT TO SOIL DRAINAGE
• ABOVEGROUND DENDROMASS PRODUCTION IN TENDED PURE STANDS OF SPANISH CHESTNUT (CASTANEA SATIVA M I L L.)
• BELOWGROUND INVESTIGATION OF A SUB-MOUNTAIN BEECH FOREST AT THE ECOLOGICAL EXPERIMENTAL STATION IN CENTRAL SLOVAKIA
• TEMPORAL CHANGES IN PATTERN OF ONE AGRICULTURAL BOHEMIAN LANDSCAPE DURING THE PERIOD 1938-1998
• CONTENT OF ALOCHTONOUS SUBSTANCES IN LEAVES OF LIME TREE (TILIA CORDATA MILL.) AS REFLECTION OF ANTHROPOGENIC IMPACT OF TOWN CULTURAL VEGETATION
• RELEASE OF NUTRIENTS FROM DECOMPOSING GRASS LITTER ON DEFORESTED AREAS AFFECTED BY AIR POLLUTION IN THE BESKYDY MTS

RESEARCH OF THE GONOTROPHIC CYCLE OF THE SPECIES TABANUS SUDETICUS ZELLER 1842 (DIPTERA: TABANIDAE) IN EASTERN CROATIA

Krčmar S., Durbešić P., Dmitrović B.: Research of the gonotrophic cycle of the species Tabanus sudeticus Z e l l e r 1842 (Diptera: Tabanidae) in Eastern Croatia. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 113-118, 2002.

The research on gonotrophic cycles of the females of the species Tabanus sudeticus (Diptera: Tabanidae) was conducted in a region adjacent to the river Sava in Croatia in the course of 1995. The analysis was performed on 25 specimens. In the analyzed sample there were 20 anautogeneous specimens in their first gonotrophic cycle. Egg follicles of anautogeneous females were mostly in the second and first stage of development. The shrunk cellular remains of follicular epithelium on egg follicles of the specimens sampled in July show that these females had one oviposition.
Key words: diptera, Tabanus sudeticus, gonotrophic cycle, Croatia

Krčmar S., Durbešić P., Dmitrović B.: Výskum gonotrofického cyklu druhu Tabanus sudeticus Z e l l e r 1842 (Diptera: Tabanidae) vo východnom Chorvátsku.

Výskum gonotrofických cyklov samičiek druhu Tabanus sudeticus (Diptera: Tabanidae) prebehol v blízkosti rieky Sávy v Chorvátsku v priebehu roka 1995. Analýzu sme urobili na 25 vzorkách. V analyzovanej vzorke bolo 20 anautogénnych druhov v prvom gonotrofickom cykle. Vajíčkové folikuly anautogénnych druhov boli najmä v druhom a prvom štádiu vývinu. Bunečné zvyšky folikulárneho epitélia na vajíčkových folikulách druhov skúmaných v júli poukázali na to, že tieto samičky mali jednu ovipozíciu.

EFFECTS OF SPECIES COMPOSITION AND SPECIES DIVERSITY ON SOIL PROPERTIES IN WARM TEMPERATE FOREST ECOSYSTEMS OF DONGLING MOUNTAINOUS REGION, BEIJING

Su B., Han X.-G., Qu C.-M., Huang J.-H.: Effects of species composition and species diversity on soil properties in warm temperate forest ecosystems of Dongling Mountainous region, Beijing. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 119-128, 2002.

Two biodiversity indices (Simpson index and McIntosh index) were calculated based on vegetation data on seven typical warm temperate forest ecosystems in Dongling Mountainous region of Beijing City. Such parameters of soil property as pH value, soil bulk density, TKN, total C, C/N ratio, NH₄⁺-N and NO₃^–-N concentrations in the seven forest ecosystems were determined. The results showed that the soil pH values, total C concentrations and the C/N ratios of the seven forest ecosystems did not differ from each other, while soil bulk density, TKN, NH₄⁺-N and NO₃^–-N concentrations differed significantly, indicating that species composition significantly influenced the soil properties. The results of correlation showed that: 1. the two indices of tree layers were negatively correlated with soil bulk density; 2. the two indices of shrub layers were negatively correlated with soil NH₄⁺-N concentration and 3. the two indices of herb layers were negatively correlated with soil NO₃^–-N concentration, suggesting that soil bulk density decreased with the increase of species diversity of tree layers; and soil NH₄⁺-N and NO₃^–-N concentrations decreased with the increase of biodiversity of shrub layer and herb layer, respectively. Our results supported the hypothesis that species composition and species diversity in forest ecosystems would also have significant influences on soil properties, being similar to that of studies on grassland ecosystems.
Key words: species composition, species diversity, soil properties, TKN, C/N ratio, soil bulk density, NH₄⁺-N; NO₃^–-N

Su B., Han X.-G., Qu C.-M., Huang J.-H.: Vplyvy druhového zloženia a diverzity na charakteristiku pôdy na teplé, mierne lesné ekosystémy v hornatom regióne Dongling, Beijing.

Dva ukazovatele biodiverzity (Simpsonov index a Mac Intoshov index) sme vypočítali na základe údajov o vegetácii v siedmych typických lesných ekosystémov v hornatom regióne Dongling pri Beijing. V týchto lokalitách sme určili parametre pôdnych vlastností, ako pH, sypnú hmotnosť pôdy, TKN, celkový obsah C, pomer C/N, koncentrácie NH₄⁺-N a NO₃^– -N. Z výsledkov vidieť, že hodnoty pH v pôde, celková koncentrácia C a pomer C/N sa na týchto siedmych lokalitách nelíšili, avšak sypná hmotnosť pôdy, TKN, koncentrácie NH₄⁺-N a NO₃^–-N sa líšili významne . Tento fakt poukazoval na to, že druhové zloženie významne ovplyvňuje pôdne vlastnosti. Z výsledkov korelácie vidieť: 1. dva ukazovatele stromovej vrstvy boli v negatívnom vzájomnom vzťahu so sypnou hmotnosťou pôdy, 2. dva ukazovatele krovinnej vrstvy boli v negatívnom vzájomnom vzťahu s koncentráciou pôdnej NH₄⁺-N a 3. dva ukazovatele bylinnej vrstvy boli v negatívnom vzájomnom vzťahu s koncentráciou NO₃^–-N, avšak sypná hmotnosť pôdy sa znižovala s rastom druhovej diverzity stromovej vrstvy a koncentrácie pôdneho NH₄⁺-N a NO₃^–-N sa znižovali so zvyšovaním biodiverzity krovinnej a bylinnej vrstvy. Naše výsledky podporujú hypotézu, že druhové zloženie a druhová diverzita v lesnom ekosystéme by mohla mať významný vplyv na pôdne vlastnosti podobne, ako to dokazujú výskumy o trávnych ekosystémoch.

PRODUCTION OF EPIGEIC SPOROCARPS OF ECTOMYCORRHITIC FUNGI IN DIFFERENTLY AGED NORWAY SPRUCE MONOCULTURES

Mihál I.: Production of epigeic sporocarps of ectomycorrhitic fungi in differently aged Norway spruce monocultures. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 129-136, 2002.

Results of mycorrhizal fungi production in spruce monocultures are presented. The study plots are situated in forest stands at the age of 11, 18 and 35 years, respectively. The highest fungi biomass production was found in the stand aged 18 years (433.51 kg.ha^-1 of fresh biomass). The lowest production was found in the 35-year-old stand (2.41 kg.ha^-1) damaged by wind and snow. The production of ectomycorrhizal fungi was affected by the microclimate conditions. Damage to the stands by windthrow and snow disaster showed strong negative effects on the production of fungi, mainly in the 35-years-old stands.
Key words: biomass production, epigeic sporocarps, ectomycorrizal fungi, Norway spruce monocultures, central Slovakia

Mihál I.: Produkcia epigeických sporokarpov ektomykoríznych húb v smrekových monokultúrach rôzneho veku.

V práci podávame výsledky výskumu produkcie biomasy plodníc ektomykoríznych húb v smrekových monokultúrach získaných počas rokov 1996 až 1999. Výskumné plochy sú situované v 11-, 18- a 35-ročných porastoch. Najvyššiu produkciu biomasy húb sme zistili v 18-ročnom poraste (433.51 kg.ha^-1 čerstvej hmotnosti plodníc) a najnižšiu biomasu v 35-ročnom poraste (2.41 kg.ha^-1). Dynamiku produkcie biomasy na jednotlivých plochách ovplyvnili mikroklimatické podmienky a najmä charakter pôdno-humifikačných pomerov pôdy v náväznosti na hospodárske zásahy (kalamita a jej asanácia). Odstránenie stromov ako mykoríznych partnerov kalamitou sa na plochách A a B (sčasti aj na E a F) prejavilo zníženou produkciou biomasy ektomykoríznych druhov húb. Výsledky uvedené v práci sú pokračovaním monitoringu druhovej diverzity, abundancie a produkcie biomasy plodníc ektomykoríznych húb v smrekových monokultúrach rastúcich na bývalých nelesných pôdach počas rokov 1993 a 1994.

COMPARISON OF VARIOUS SAMPLING METHODS FOR EVALUATION OF BIODIVERSITY OF TRUE BUGS (HETEROPTERA) IN A BIRCH FOREST

Kula E., Bryja J.: Comparison of various sampling methods for evaluation of biodiversity of true bugs (Heteroptera) in a birch forest. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No.2, 137-147, 2002.

Biodiversity evaluation of insect community is strongly influenced by used sampling method. We applied five methods (photoeclectors, soil traps, shaking down, yellow dishes in low and high position) in three localities of Northern Bohemia in the birch forest at the same time and we compared quantitative and qualitative properties of heteropteran taxocoenosis. Qualitatively similar samples of communities were obtained from the photoeclector method and soil traps with the dominance of epigeic species and, further, from the methods of shaking down and yellow dishes. The effectivity of sampling methods was assessed using the rarefaction method revealing a high heteropteran species richness obtained by yellow dishes as compared with abundant samples from shaking down and photoeclectors. Biodiversity measures depend on the sampling method, the lowest were in the samples collected by shaking down, while the highest species diversity was recorded in the sample from yellow dishes. For a complex species richness and heterogeneity determination of true bug communities, even non-specialised methods for heteropterans sampling should be used.
Key words: heteroptera, birch forest, biodiversity, sampling methods, rarefaction, The Czech Republic

Kula E., Bryja J.: Srovnání vzorkovacích metod při stanovení diverzity ploštic (Heteroptera) v březových porostech.

Studium druhové diverzity hmyzích společenstev je silně ovlivněno metodou sběru materiálu. V průběhu rozsáhlého projektu, který se týkal změn ve společenstvech členovců v březových porostech na imisemi poškozených plochách Krušných hor (severní Čechy), byla pěti metodami sběru (fotoeklektory, zemní pasti, sklepávání, žluté misky instalované ve výšce 0,3 nebo 1,3 m) monitorována i společenstva ploštic (Heteroptera). Hlavním cílem této práce je srovnání kvalitativních a kvantitativních vlastností vzorků společenstev ploštic, získaných různými odběrovými metodami na třech lokalitách v průběhu let 1992-1998. Kvalitativně podobné vzorky byly získány z fotoeklektorů a zemních pastí (vysoká dominance epigeických druhů). Druhou skupinu tvořily vzorky ze sklepávání a žlutých misek, kde převažovaly arborikolní druhy (shluková analýza – Complete linkage metoda založená na Jaccardově indexu). Efektivita jednotlivých metod sběru byla srovnána metodou zpětné rarefakce (”rarefaction”). Vysokou druhovou bohatostí se vyznačovaly zejména vzorky získané odchytem do žlutých misek, zatímco početné vzorky ze sklepávání a fotoeklektorů byly druhově chudé. Jednotlivé ukazatele biodiverzity silně závisí na použité metodě sběru. Nejvyšší druhová diverzita (podle šesti různých indexů diverzity s nízkou závislostí na velikosti vzorku) byla zjištěna ve vzorcích získaných žlutými miskami, zatímco nejnižší diverzitou se vyznačovaly vzorky získané sklepáváním. Ze zjištěných výsledků vyplývá: 1. při stanovování a srovnávání druhové diverzity hmyzích společenstev je nezbytné přihlížet k metodě sběru materiálu a 2. pro rychlé orientační zjištění druhového spektra ploštic na určité lokalitě je vhodné použít i méně často používané metody, jako je například metoda žlutých misek, kterou je možno získat druhově velmi bohatý vzorek, který se odlišuje od vzorků získaných ostatními používanými metodami.

SEASONAL DYNAMICS OF ACTINOMYCETES IN THE DANUBE RIVER IN 1999

BRONISLAVA UHNÁKOVÁ, JANA HARICHOVÁ, JOZEF AUGUSTÍN
Institute of Molecular Biology, Slovak Academy of Sciences, Dúbravská cesta 21, 842 51 Bratislava, The Slovak Republic, e-mail: umikaqua@savba.sk
Department of Biochemical Technology, Slovak Technical University, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, The Slovak Republic, e-mail: augustin@chtf.stuba.sk

Uhnáková B., Harichová J., Augustín J.: Seasonal dynamics of actinomycetes in the Danube river in 1999. Ekológia (Bratislava), Vol.21, No. 2, 148-154, 2002.

As a part of water quality monitoring involving 7 sampling sites on the Danube river within 1869.2–1768.0 river km the abundance of actinomycetes and seasonal variations were investigated. The highest number of actinomycetes up to 230 CFU/ml were found during early spring as a consequence of melting of snows. Minimal contents of streptomycetes approximately 1/10 of the peak values were found during late spring and summer season from may to september. The abundance of actinomycetes in this part of the year does not correlate neither with high discarge values of the Danube caused by intense summer rains nor with higher temperature of water. The second peak values up to 200 CFU/ml occurred during october–november. Sedimentation processes in the water reservoir formed by the Hrušov dam as a part of Gabčíkovo hydropower plant causes drastic decrease in actinomycete abundance in the old Danube bed.
Key words: actinomycetes, Danube river, seasonal variation, Hrušov dam, self-cleaning effects

Uhnáková B., Harichová J., Augustín J.: Sezónna dynamika aktinomycét v rieke Dunaj v roku 1999.

Na monitorovanie kvality vody v rieke Dunaj sme určili 7 odberových miest medzi 1869,2–1768,0 riečnym kilometrom. Abundanciu aktinomycét sme sledovali na základe sezónnych zmien. Najväčšie množstvo aktinomycét (prvé maximum) 230 KTJ/ml sme získali zavčasu na jar, keď sa v Alpách topil sneh. Minimálne množstvo aktinomycét, približne 1/10 z maximálnych hodnôt, sme získali neskoro na jar a v letných mesiacoch od mája do septembera. Abundancia aktinomycét v tejto časti roka nekorelovala s vysokým prietokom v Dunaji počas letných dažďov ani s vyššou teplotou vody. Druhý maximálny výskyt aktinomycét 200 KTJ/ml sme potvrdili v mesiacoch október a november. Zistili sme, že proces sedimentácie v zdrži Hrušov (súčasť vodného diela Gabčíkovo) a na odberových miestach s nízkou prietokovou rýchlosťou (napr. v starom koryte Dunaja) pomáha samočistiacim procesom v riečnej vode a ovplyvňuje množstvo mikroorganizmov izolovaných na takomto mieste. Sedimentácia spôsobovala drastický pokles abundancie aktinomycét v Dunaji.

RELATIONSHIP BETWEEN PARAMETERS OF THE ABOVEGROUND PARTS AND ROOT SYSTEM IN NORWAY SPRUCE WITH RESPECT TO SOIL DRAINAGE

Konôpka B.: Relationship between parameters of the aboveground parts and root system in Norway spruce with respect to soil drainage. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 155-165, 2002.

The aboveground parts and root systems were measured on Norway spruces uprooted by wind in ten different places of Slovakia. The measurements (depth and width) on root plates closely correlated with parameters for aboveground parts in the most sites. From the comparison of Norway spruces growing on the well-drained and poorly drained sites significant differences in root system sizes were observed. The root systems were two times shallower in poorly drained sites than in well-drained ones. In poorly drained sites, the horizontal development of root biomass was detrimental to roots penetrating vertically (root systems in these sites were broader by one-third units than those in well-drained sites). This phenomenon could be related to the biomass increment of root systems with the aboveground growth and limited possibility for roots to penetrate the deeper horizons of water logged soils (insufficient oxidation). This kind of shallow root system, even though broad, is unstable and spruce stands in poorly drained sites are prone to uprooting.

Konôpka B.: Vzťah medzi parametrami nadzemných častí a koreňového systému smreka obyčajného vzhľadom na zamokrenie pôdy.

Nadzemné časti a koreňové systémy smrekov vyvrátených vetrom sme zmerali na desiatich rôznych miestach Slovenska. Rozmery (hĺbka a šírka) koreňových koláčov tesne korelovali s parametrami nadzemných častí na väčšine sledovaných stanovíšť. Z porovnania smrekov rastúcich na nezamokrených a zamokrených stanovištiach vyplynul signifikantný rozdiel vo veľkosti koreňových systémov. Koreňové systémy boli dvakrát plytšie na zamokrených ako na nezamokrených pôdach. Na zamokrených stanovištiach vertikálny vývoj koreňov bol nahradený ich horizontálnym šírením (koreňové systémy na týchto stanovištiach boli približne o tretinu širšie v porovnaní s nezamokrenými). Rozdiely rozmerov koreňových systémov medzi týmito dvoma typmi stanovíšť rástli s hrúbkou d_1,3. Tento jav sa spája s nárastom biomasy koreňov spolu s rastom nadzemnej biomasy a limitovanými možnosťami koreňov prenikať do hlbších, nedostatočne prevzdušnených horizontov. Takéto plytké koreňové systémy, aj napriek ich väčšej šírke, sú nestabilné a smrekové porasty na zamokrených stanovištiach sú náchylné na vyvrátenie.

ABOVEGROUND DENDROMASS PRODUCTION IN TENDED PURE STANDS OF SPANISH CHESTNUT (CASTANEA SATIVA M I L L.)

Tokár F.: Aboveground dendromass production in tended pure stands of Spanish chestnut (Castanea sativa M i l l.). Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 166-175, 2002.

The work evaluates a 40-yr development of the aboveground dendromass production in tended pure stands of Spanish chestnuts (Castanea sativa M i l l.) in its relation to thinning methods (crown thinning, positive selection, different interval of repetition and different intensity of intervention) and leaf area index (LAI) on the series of permanent research plots (PRP-s) at Žirany. During the whole period the highest dry mass production (stand weight stock, stand prospective trees weight stock) and LAI was obtained on PRP with severe crown thinnings and a 10-yr interval of repetition (PRP III and V).

Tokár F.: Produkcia nadzemnej dendromasy vychovávaných nezmiešaných porastov gaštana jedlého (Castanea sativa M i l l.).

Práca zhodnocuje 40-ročný vývoj produkcie nadzemnej dendromasy vychovávaných nezmiešaných porastov gaštana jedlého (Castanea sativa M i l l.) vo vzťahu k prebierkovým metódam (úrovňová prebierka, pozitívny výber, rôzny interval opakovania a rôzna sila zásahu) a indexu listovej plochy (LAI) na sérii TVP Žirany. Najvyššia produkcia nadzemnej dendromasy v suchej hmotnosti (zásoba hmotnosti porastov, zásoba hmotnosti nádejných stromov) a LAI sa počas celého vývoja dosahovala na TVP so silnou úrovňovou prebierkou a intervalom opakovania 10 rokov (TVP III a V).

BELOWGROUND INVESTIGATION OF A SUB-MOUNTAIN BEECH FOREST AT THE ECOLOGICAL EXPERIMENTAL STATION IN CENTRAL SLOVAKIA

Kodrík M.: Belowground investigation of a submountain beech forest at the Ecological Experimental Station in Central Slovakia. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 176-180, 2002.

This paper provides a tree root biomass evaluation of a 100 year-old sub-mountain beech forest. The investigation was held at the beech Ecological Experimental Station of the Institute of Forest Ecology of the Slovak Academy of Sciences called Kremnické vrchy Mts. The total belowground biomass of the beech forest with density 0.4 reached 27.39 t.ha^-1 in terms of dry weight. The stumps contained almost one half (13.24 t.ha^-1) of the total dry belowground biomass. Thick roots with diameter over 7 cm contained almost one quarter (6.43 t.ha^-1) of the total dry root biomass. Other roots represented about one quarter of the total dry belowground biomass.
Key words: European beech, roots, belowground biomass

Kodrík M.: Výskum podzemnej biomasy podhorskej bučiny Ekologicko-experimentálneho stacionára na strednom Slovensku.

V príspevku podávame výsledky výskumu podzemnej biomasy 100-ročnej podhorskej bučiny. Výskum bol založený na Ekologickom experimentálnom stacionári Ústavu ekológie lesa SAV, situovanom v pohorí Kremnických vrchov. Celková podzemná biomasa bučiny s denzitou porastu 0,4 bola v konštantnej hmotnosti 27,39 t.ha^-1. Pne predstavovali skoro polovicu celkovej podzemnej biomasy (13,24 t.ha^-1). Hrubé korene s priemerom nad 7 cm tvorili skoro štvrtinu (6,43 t.ha^-1) celkovej podzemnej biomasy. Na všetky ostatné korene pripadá približne štvrtina celkovej podzemnej biomasy (7,72 t.ha^-1).

TEMPORAL CHANGES IN PATTERN OF ONE AGRICULTURAL BOHEMIAN LANDSCAPE DURING THE PERIOD 1938-1998

Sklenička P.: Temporal changes in pattern of one agricultural Bohemian landscape during the period 1938-1998. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 181-191, 2002.

Changes in land use and in the microstructure of the landscape mosaic are most apparent on a local scale. It would not be practicable to evaluate these small-scale changes over the whole area of the Czech Republic. This case study presents a study area of typical intensively exploited region of Northern Bohemia. The analysed time period (1938–1998) includes all the most relevant stages in the recent development of the Czech Republic.
Using GIS tools, aerial photographs and maps were interpreted for their land uses in ten-year steps. Values of the following attributes of the landscape structure were analysed and calculated: percentage and distribution of permanent landscape structures (pastures, meadows, forest land, water elements, other forms of permanent vegetation), length of edges, index of landscape heterogeneity, etc.
The results show a major decrease in landscape heterogeneity in the period 1938-1988. Both of the main attributes showed a significant decrease – length of edges (-28.4%) and index of landscape heterogeneity (-28.7%). The results also confirm that the socialist period in the development of the Czech Republic brought mostly negative land use and landscape structure changes. The trend was toward a decline of biodiversity and also landscape stability. The study area, which can be described as a highly intensive rural region, shows a decreasing trend in landscape heterogeneity between 1938-1988 similar to that in regions with marginal agricultural conditions.
Key words: landscape heterogeneity, land use, landscape dynamics, edges, geographic information systems

Sklenička P.: Změny mikrostruktury intenzívně využívané zemědělské krajiny v období 1938-1998.

Různé formy a intenzity vyžívání krajiny, které se projevují ve změnách mikrostruktury krajiny, jsou vesměs patrné pouze v lokálním měřítku. Příspěvek prezentuje výsledky analýzy vývoje krajinné mikrostruktury území, které lze charakterizovat jako intenzívně zemědělsky využívané. Analýza mikrostruktury krajiny akcentovala atributy charakterizující krajinnou heterogenitu. Vývoj byl sledován v desetiletém kroku, v období mezi roky 1938–1998. Toto období zahrnuje nejvýznamnější změny krajinné struktury počínaje 2. světovou válkou (1939–1945) přes období kolektivizace (50. léta), socializace vesnice (50. a 60. léta), hospodářsko-technické plánování krajiny (70. léta) až po změny ve využívání krajiny, které s sebou přinesla obnova demokracie (90. léta).
Nástroji GIS byly analyzovány letecké snímky, základní a katastrální mapy spolu se statistickými údaji Katastru nemovitostí. V uvedeném období byly sledovány atributy: podíl a uspořádání permanentních krajinných, délka ekotonů, index krajinné heterogenity, etc.
Výsledky ukazují výrazný pokles heterogenity krajinné mikrostruktury v období 1938–1988. Oba hlavní atributy vykázaly srovnatelný pokles hodnot – délka ekotonů (-28,4%) a index krajinné heterogenity (-28,7%). V obecné rovině výsledky prokazují negativní změny krajiny v období socialistického zemědělství v řešeném území, ve smyslu homogenizace krajiny a současně pozitivní trend, který byl nastolen po roce 1990.

CONTENT OF ALOCHTONOUS SUBSTANCES IN LEAVES OF LIME TREE (TILIA CORDATA MILL.) AS REFLECTION OF ANTHROPOGENIC IMPACT OF TOWN CULTURAL VEGETATION

Supuka J.: Content of alochtonous substances in leaves of lime tree (Tilia cordata Mill.) as reflection of anthropogenic impact of town cultural vegetation. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 192-200, 2002.

In the urban environment at the cultural vegetation spaces, the total content of alochtonous elements in leaves of lime tree (Tilia cordata Mill.) has been investigated, as are Ca, Mg, K, Na, Fe, Zn, Cu, Pb, Mn and anionic substances H₂PO₄^-, Cl^-, NO₃^-, (SO₄)^2-. Amount of accumulated elements and components in leaves are closely connected with dust fall, immissions content in air and in soil as also climatic conditions mainly precipitation. For real investigation was chosen Nitra town locality (N) and as comparative and relatively clear locality Arborétum Mlyňany (AM) in distance 27 km NE from Nitra. There was found increased element content of Ca, Mg, K, Na, Cu, Pb in the leaves of lime tree on both localities in comparison to limit optimal values. Statistical significance differences in average element contents in leaves between compared localities was testified at K, Na, Fe, Cu, Pb, Mn and at components Cl^-, (SO₄)^2-. These substances have achieved higher value at the Nitra town locality, than AM one. Increased environmental impact of town green spaces has also been reflected at leaves necrosis occurrence already in second half of august and at preliminary leaves fall down in growing season.

Key words: urban vegetation, Tilia cordata Mill., alochtonous elements in leaves

Supuka J.: Obsah cudzorodých látok v listoch lipy malolistej (Tilia cordata Mill.) ako odraz antropogénneho impaktu kultúrnej vegetácie mesta.

V urbanizovanom prostredí na plochách mestskej zelene sme skúmali obsah cudzorodých látok v listoch lipy malolistej (Tilia cordata Mill.), menovite katiónov Ca, Mg, K, Na, Fe, Zn, Cu, Pb, Mn a anionických zlúčenín H₂PO₄^-, Cl^-, NO₃^-, (SO₄)^2-. Obsah kumulovaných prvkov a zlúčenín v listoch drevín je úzko spätý s prašným spadom, obsahom imisií v ovzduší a v pôde, ako aj s klimatickými podmienkami najmä zrážkami. Pre reálny výskum sme vybrali Nitru mesto (N) a ako relatívne čistú porovnávaciu lokalitu Arborétum Mlyňany (AM) vzdialené 27 km SV od Nitry. Na obidvoch lokalitách (N, AM) sme zistili zvýšené obsahy Ca, Mg, K, Na, Cu, Pb v listoch v porovnaní s limitmi optimálnych hodnôt. Štatisticky významné rozdiely v priemernom obsahu v listoch sme zistili pri K, Na, Cu, Pb, Mn a pri anionických zlúčeninách Cl^-, NO₃^-, (SO₄)^2-. Tieto dosahovali vyššie hodnoty na lokalite mesta Nitry. Zvýšený environmentálny impakt plôch mestskej zelene sa odzrkadlil aj vo výskyte listových nekróz už v 2. polovici augusta, aj v predčasnom opade listov.

RELEASE OF NUTRIENTS FROM DECOMPOSING GRASS LITTER ON DEFORESTED AREAS AFFECTED BY AIR POLLUTION IN THE BESKYDY MTS

Tůma I.: Release of nutrients from decomposing grass litter on deforested areas affected by air pollution in the Beskydy Mts. Ekológia (Bratislava), Vol. 21, No. 2, 201-220, 2002.

The release of elements from decomposing aboveground plant litter was studied in grass stands dominated by Calamagrostis arundinacea and C. villosa on various deforested sites exposed to different pollution and climatic impacts in the Moravian-Silesian Beskydy Mts (the Czech Republic). Litter decomposition rates were positively related to the initial concentration of N in litter (in C. arundinacea also with P) and negatively to the percentage of C in litter and to C/N ratios. Dead leaves of C. arundinacea decomposed faster that those of C. villosa. After two years, the amount of decomposed leaves of C. arundinacea significantly increased with decreasing altitude and pollution loads. This relationship was not observed in C. villosa sites. Our data suggest a mobility series of K>Mg>P>Ca>N and K>Ca>Mg>P>N for the 2-yr study period in C. arundinacea and C. villosa, respectively. After two years, the accumulation (immobilization) of N in undecomposed litter occurred nearly in all sites (104-115 % of original contents). Remarkable amounts of undecomposed aboveground plant matter and bound nutrients still persisted on the soil surface of deforested sites after two years of litter decomposition.

Tůma I.: Uvolňování živin z rozkládaného opadu trav na odlesněných plochách ovlivněných polutanty v Beskydech.

Uvolňování živin z rozkládaného nadzemního opadu bylo studováno v porostech trav s dominantou Calamagrostis arundinacea a C. villosa na různých odlesněných plochách v Moravskoslezských Beskydech vystavených rozdílné imisně klimatické zátěži. Rychlost rozkladu opadu pozitivně korelovala s iniciální koncentrací N v opadu (u C. arundinacea také s koncentrací P) a negativně s obsahem C a poměrem C/N v opadu. Mrtvé listy C. arundinacea se rozkládaly rychleji než listy C. villosa. Během dvouletého sledování se prokazatelně zvyšovalo množství rozložených listů se snižující se nadmořskou výškou a klesajícím množství polutantů. Po dvou letech sledování vyplývá z našich dat pořadí rychlosti uvolňování prvků: K>Mg>P>Ca>N v porostech C. arundinacea a K>Ca>Mg>P>N v porostech C. villosa. Byla zjištěna akumulace (imobilizace) N v nerozloženém opadu na většině lokalit (104-115% původní koncentrace). Po dvou letech dekompozice zůstává na povrchu půdy odlesněných ploch značné množství nerozloženého opadu a v něm vázaných živin.

Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press